Historie
Hokej na chotěbořsku se datuje od roku 1933, kdy došlo k prvnímu utkání mezi zdejšími studenty a SK Chotěboř. Rokem, který se však stal významným mezníkem pro zdejší hokej, byl rok 1966, ve kterém se oddíl odčlenil od společné tělovýchovné jednoty a tak vznikl samostatný hokejový klub.
Tímto významným rokem se odstartovala velmi úspěšná éra nejen na sportovním poli, ale i na poli společenském. Dalším výrazným mezníkem v historii tohoto hokejového klubu byl rok 2002, kdy došlo k zastřešení zimního stadionu a dále rok 2006, ve kterém se vybudovala nová ledová plocha a také nově rekonstruované chlazení.
Hokej hrál vždy velikou roli v minulosti i přítomnosti v životě populace z Českomoravské vysočiny, Chotěbořska a Východočeského kraje. Od časů, kdy teprve začínal, až do současnosti je v těchto oblastech hlavním sportem a těší se velkému zájmu u věřejnosti.
Úplně historicky první zápas se odehrál 8. ledna 1933 a bylo to mezi tamějšími studenty a SK Chotěboř. Zápas měl již tenkrát obrovský divácký ohlas a úspěch. První mistrovské zápasy však přinesla až sezona 1935 – 1936. V těchto letech se stal klub řádným členem Českého svazu kanadského hokeje a zapsal se do první třídy Východočeské župy. Novodobá historie klubu se však datuje až od roku 1983, kdy se dokončila nová umělá ledová plocha.
Současně s tímto byla vybudována řada dalších věcí. Jednalo se například o kabiny pro mužstva a další zázemí. Všechny tyto věci byly budovány převážně brigádnicky, a to zdejšími hokejovými nadšenci. Také díky tomuto mohla být započata práce s mládeží. Dalším velice významným mezníkem v historii klubu je rok 1996, kdy se hokejový klub odčlenil od tělovýchovné jednoty a dal tak vzniknou samostatnému Klubu Chotěboř.
Historie zimního stadionu
Dne 5. listopadu 1983 byl slavnostně otevřen zimní stadion s umělou ledovou plochou v Chotěboři. Stalo se tak v roce, kdy chotěbořský lední hokej oslavil svou padesátku. Více než dva tisíce diváků se zúčastnilo slavnostního otevření. Sportovním vyvrcholením slavného dne bylo exhibiční utkání chotěbořských hokejistů s ligovou Duklou Jihlava, v němž hosté zvítězili 17 : 4.
V dalších letech zimní stadion slouží sportovnímu vyžití veřejnosti nejen chotěbořské, ale i z širokého okolí. V době provozu je využíván pro bruslení žactva, tréninky a zápasy družstev oddílu ledního hokeje i pro bruslení dospělých. V sezoně se na jeho lední ploše vystřídá na 35 tisíc osob. Pro takové množství lidí nebylo k dispozici sociální zařízení. Proto byla v roce 1985 zahájena stavba šaten a sociálního zařízení v akci Z, v níž bylo odpracováno 53 tisíc hodin. V budově je šest šaten pro hokejisty, šatna pro veřejnost, bufet, klubovna, rozhlasová kabina, sociální zařízení, kuchyně. Protože se nepodařilo zatím vybavit ubytovnu s kapacitou 40 lůžek příslušným nábytkem, pronajal hlavní výbor TJ ubytovací prostory částečně pro ubytování zaměstnanců Chotěbořských strojíren, částečně jako ordinaci polikliniky.
Zastřešení kluziště
v Chotěboři nad stávajícím zimním stadionem bylo dokončeno v roce 2002. Je
tvořeno dřevěnou obloukovou příhradovou konstrukcí, na které je přes krokve po
vlašsku proveden dřevěný záklop. Návrh konstrukce celého příčného řezu vycházel
ze specifických podmínek zadání, kde součástí zastřešení byla implementace
stávajícího provozního objektu stadionu. Nová konstrukce zastřeš
ení je uložena
na ocelových sloupech, na straně druhé je provedena nová konstrukce tribuny, za
kterou je připraven další prostor pro následnou vestavbu, rám je uložen na betonové
stěně s pomocnými pylony. Založení nových konstrukcí je s ohledem na
požadavky o zachování stávajících technologií a geologie území navrženo
hlubinným způsobem na mikropilotách.
K 1. 1. 2009 přechází správa zimního stadionu pod příspěvkovou organizaci CEKUS Chotěboř, vlastníkem stadionu je město Chotěboř. Bylo realizováno ozvučení stadionu, v roce 2010 provedena rekonstrukce střešní krytiny, v roce následujícím modernizace plynové kotelny. Stadion je využíván i v letním období pro pořádání koncertů, zápasy futsalistů, bruslení na kolečkových bruslích, k dopravní výchově na dětských dopravních hřištích aj.